Jak na slovní zásobu u nejmenších dětí

 

Koupíte-li cizojazyčnou knížku malým dětem, dá se očekávat, že máte v plánu je začít učit nová slovíčka v daném jazyce. Sama můžu potvrdit, že děti v předškolním věku nasávají nové vědomosti opravdu neuvěřitelně – zvládnou se naučit množství nových věcí v poměrně krátké době, pokud jsou daným podnětům vystavené. Takže jednoduše – pokud cizí jazyk uslyší často, brzy se nebudete stačit divit, kolik toho znají.

Nejdřív ale budou znát mnohem víc pasivně, to znamená, že budou rozumět víc, než kolik budou schopní sami říct. Nečekejte tedy, že váš potomek s vámi bude brzy konverzovat – možná zprvu nebude mluvit vůbec. Berte to tak, že miminko také začne používat mateřský jazyk asi až po roce, ačkoliv už dávno předtím ví, co po něm chcete, když to řeknete. A pro začátek rozhodně platí, že hlavní je, aby si dítě vytvořilo k cizímu jazyku pozitivní vztah, množství je vedlejší.

Zprvu je obzvlášť těžké dítě udržet pouze u čtení – vlastně ani moc nedává smysl, když děti nemají tušení, co čtete. Ostatně miminku taky nečtete hned pohádky, ale nejdříve se snažíte mu slova hláskovat, případně zpíváte písničky. Jak tedy začít?

Děti milují spojení slova a pohybu. A při učení cizího jazyka se toho dá krásně využít. Takže ve chvíli, kdy už potřetí listujete leporelem a opakujete jednoduchá slovíčka – a už toho máte fakt dost – zkuste leporelo na chvíli zavřít (nebo si ho nechte otevřené pro inspiraci), říkejte slovíčka a spolu s dítětem zkuste to, co říkáte, také zahrát. Víte, jaká je legrace, když říkáte jména zvířat a skupinka dětí chvíli řve jako tygři, chvíli píská jako myšky a potom zase štěká jako psi?

Učíte se zrovna barvy? Ptejte se:“Where is (blue)?“ a děti ať hledají danou barvu kdekoliv v místnosti! A kdo že ji našel první?

Vymyslete si jednoduchou pohybovku k básničce nebo písničce.

Příklad? Vezměme leporelo s Krtkem (v angličtině, samozřejmě). Říkejte slovíčka a zároveň je předvádějte – ať děti hádají, co znamenají. Potom je opakujte a chtějte, aby je předvedly děti. A na střídačku je opakujte několikrát, dokud je děti nebudou předvádět zcela automaticky. Než začnete číst, můžete říkat slovíčka – ať vám je potomek hledá na obrázku (tím se mimochodem i trochu uklidní po předchozím řádění). A potom si čtěte. Děti už uslyší známá slovíčka, takže pro ně nebude tak těžké porozumět (a vůbec přitom nevadí, že nerozumí každému slovu). Určitě v tom pomůže známý hrdina (zde Krtek) a veselé barevné obrázky. Ale o tom už jsme psali dřív.

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.